Časté dotazy

1. Který právní předpis upravuje autorské právo a práva s ním související?

Autorské právo a práva s ním související, tj. práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, vysílatelů a dále zvláštní právo pořizovatelů databází jsou upravena zákonem č. 121/2000 Sb. (informace v přiloženém dokumentu typu pdf o velikosti 439 kB), o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění autorského zákona bylo publikováno pod č. 398/2006 Sb.

Prováděcí vyhláškou k autorskému zákonu je vyhláška č. 488/2006 Sb., kterou se stanoví typy přístrojů ke zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn. Vyhláška byla změněna novelou č. 408/2008 Sb. s účinností od 1.1. 2009. Zde naleznete neoficiální úplné znění vyhlášky (informace v přiloženém dokumentu typu doc o velikosti 50 kB).

2. Co může být autorským dílem?

Podle § 2 odst. 1 autorského zákona je autorským dílem dílo literární a jiné umělecké dílo a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické.

Každé dílo má svou neopakovatelnou jedinečnost. Nemohou existovat dvě naprosto shodná díla, aniž by jedno z děl bylo plagiátem druhého. Pouze fyzické osoby mají schopnost vytvářet autorská díla jakožto jedinečný výsledek tvůrčí činnosti. Naproti tomu právnické osoby nikdy nemohou být autory děl, mohou pouze vykonávat autorská práva, a to na základě zákona (v případě zaměstnaneckých děl; § 58 autorského zákona) nebo na základě licence udělené autorem (§ 46 autorského zákona).

Objektivní vnímatelností se rozumí skutečnost, že dílo mohou vnímat i jiné osoby odlišné od autora. K vnímání jinou osobou fakticky dojít nemusí. Stačí, když objektivně existuje tato možnost. Je vyloučeno, aby dílo existovalo pouze v autorově mysli.

Za autorské dílo se považuje též počítačový program, fotografie a databáze, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem.

Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vytvořeno (např. zaznamenáno na papír nebo na jakýkoli jiný nosič, předneseno, zahráno, zazpíváno apod.).

3. Co nemůže být autorským dílem?

Podle § 2 odst. 6 není autorským dílem zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický vzorec apod.

Často se setkáváme s dotazy, zda je možné autorskoprávně chránit určité metodiky nebo principy (např. principy společenských her). Z výše uvedeného ustanovení § 2 odst. 6 autorského zákona vyplývá, že to možné není. Pokud autor popíše metodiku v knize, je tato forma vyjádření chráněna autorskoprávně jakožto dílo literární. Metodika sama o sobě však chráněna nebude.

4. Kde si mohu registrovat autorská práva k svému dílu (románu, počítačovému programu apod.)?

Autorskoprávní ochrana je neformální. Ke vzniku autorského práva není třeba registrace, neboť autorské právo vzniká již okamžikem vytvoření díla. Jiný režim se uplatňuje v případě práv průmyslových (práva k vynálezům, ochranným známkám, průmyslovým vzorům apod.), kde je naopak registrace podmínkou vzniku ochrany. Informace o průmyslových právech naleznete na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví (www.upv.cz).

Pro zjednodušení důkazní situace v případě sporu o autorství doporučujeme ponechat si veškeré přípravné materiály ( pracovní verze textu, skicy). Dále je zde možnost využít služby některého z kolektivních správců nebo uměleckých agentur (uzavřít s nimi smlouvu o úschově díla; dílo je zde ponecháno v trezoru) nebo uschovat dílo u notáře.

5. Kde mohu získat ©?

Symbol ©, označovaný jako copyrightová výhrada či doložka, dnes již nemá prakticky žádnou právní relevanci. Její význam je pouze informativní.

Výhradu v podobě

© jméno subjektu oprávněného udělovat svolení k užití díla, rok zveřejnění díla

je možno uvádět na každé rozmnoženině díla od okamžiku jeho zveřejnění. Poskytuje informaci o tom, na koho se obrátit s žádostí o udělení licence k užití díla. Takovou osobou může být autor, popř. jeho dědic, zaměstnavatel v případě zaměstnaneckých děl, nakladatelství v případě, že je nositelem výhradní licence s právem poskytovat podlicenci, apod.

6. Kdo jsou kolektivní správci?

Kolektivní správci práv jsou podle § 97 autorského zákona právnické osoby, které sdružují nositele práv, tedy autory, výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. Kolektivní správci vykonávají na základě oprávnění uděleného Ministerstvem kultury kolektivní správu práv upravených autorským zákonem.

Kolektivní správci zastupují nositele práv při uzavírání licenčních smluv např. s provozovateli restaurací, provozoven služeb, s pořadateli hudebních produkcí a vybírají autorské odměny. Dále vybírají odměny z nenahraných nosičů a z přístrojů, které přísluší nositelům práv v souvislosti s rozmnožováním pro osobní či vlastní vnitřní potřebu, a dále odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla.

Odměny pak rozdělují jednotlivým nositelům práv podle rozúčtovacího řádu. Kolektivní správci zastupují na základě recipročních smluv se zahraničními partnerskými organizacemi také zahraniční nositele práv.

7. Kolik kolektivních správců práv působí v České republice a které nositele práv zastupují?

V České republice působí na základě oprávnění udělených Ministerstvem kultury šest kolektivních správců, každý z nich zastupuje určitou skupinu nositelů práv pro určitá práva.

DILIA (www.dilia.cz), zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.

OSA (www.osa.cz), zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.

INTERGRAM (www.intergram.cz), zastupující výkonné umělce, tj. hudebníky, zpěváky, tanečníky atd., a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.

OOA-S (www.ooas.cz), zastupující autory výtvarných děl, tj. děl malířských, grafických, sochařských, fotografických a děl vyjádřených postupem obdobným fotografii, děl architektonických, včetně děl urbanistických, a dále výtvarné autory obrazové složky audiovizuálních děl, tj. kameramany, architekty, scénografy a ostatní výtvarníky audiovizuálních děl.

GESTOR (www.gestor.cz), zastupující autory výtvarných děl při výkonu jejich práva na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého.

OAZA ( www.oaza.eu), zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.

8. Provozuji restauraci (hotel, kadeřnictví, obchod), ve kterém mám TV/rozhlasový přijímač/přehrávač zvukových záznamů. Musím platit autorské odměny?

Ano. Podle autorského zákona prostřednictvím takového zařízení zpřístupňujete autorská díla, umělecké výkony a zvukové či zvukově obrazové záznamy veřejnosti. To můžete činit pouze se souhlasem nositelů práv (tj. autorů, výkonných umělců a výrobců zvukových či zvukově obrazových záznamů) a po zaplacení autorské odměny. Souhlas získáte tak, že uzavřete smlouvu s příslušnými kolektivními správci.

9. Proč musím platit autorské odměny za TV / rozhlasový přijímač v provozovně, když již platím koncesionářské poplatky?

Koncesionářské poplatky jsou upraveny zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a jsou spolu s příjmy z reklamy jedním ze základních zdrojů pro financování veřejnoprávního Českého rozhlasu a České televize. Naproti tomu autorské odměny náleží nositelům práv podle autorského zákona, tj. autorům, výkonným umělcům a výrobcům zvukových či zvukově obrazových záznamů a vysílatelům.

10. Proč musím platit dvěma (více) kolektivním správcům? Neplatím několikrát totéž?

Jednotliví kolektivní správci zastupují různé okruhy nositelů práv (např. spisovatele, skladatele, zpěváky, herce, výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů), kteří se společně podílejí na vzniku autorských děl, zvukových záznamů apod. Nedochází tedy k dvojím platbám za autorská práva, prostřednictvím každého jednotlivého kolektivního správce platíte jiným osobám.

11. Mám TV/rozhlasový přijímač v restauraci (kadeřnictví, obchodě). Komu jsem povinen platit autorské odměny ?

Pokud máte na provozovně umístěn TV/rozhlasový přijímač, jste dle ustanovení § 23 tzv. provozovatelem TV/rozhlasového vysílání, neboť prostřednictvím TV/rozhlasového přijímače sdělujete autorská díla (a jiné předměty autorskoprávní ochrany) veřejnosti tj. svým zákazníkům. Za takové užití děl jste povinen platit odměny oprávněným kolektivním správcům, kteří autory a jiné nositele práv zastupují.

K výběru těchto odměn jsou oprávněni kolektivní správci, kteří získali příslušné oprávnění ze strany Ministerstva kultury. V tomto případě se jedná o:

DILIA, zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.

OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.

INTERGRAM, zastupující výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.

OOA-S, zastupující autory výtvarných děl. Tento kolektivní správce odměny nevybírá v případě provozování rozhlasového vysílání.

OAZA, zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.

Vzhledem k tomu, že kolektivní správci jsou oprávněni pověřit výkonem kolektivní správy jiného kolektivního správce, vybírají v současné době tyto odměny tři kolektivní správci: INTERGRAM, OSA ( byla pověřena kolektivním správcem DILIA a OOA-S) a OAZA.

12. A komu mám platit v případě, že provozuji TV / rozhlasový přijímač na hotelovém pokoji?

Platíte stejným kolektivním správcům jako v případě provozování rozhlasového nebo televizního vysílání „na provozovně“ (viz otázka č.11) s tím rozdílem, že odměny vybírají v současné době kolektivní správci: INTERGRAM, OSA (byla pověřena kolektivním správcem DILIA ) a OOA-S (byla pověřena kolektivním správcem OAZA).

13. Kdo je kolektivní správce OAZA a proč musím této organizaci platit?

Ochranná asociace zvukařů - autorů (dále jen OAZA) je oprávněným kolektivním správcem na území České republiky. K výkonu kolektivní správy majetkových práv zvukařů - autorů je oprávněna na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 15. 11. 2006 (právní moci nabylo dne 20. 11. 2006). V souladu s výše uvedeným oprávněním OAZA vykonává také kolektivní správu práva na provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 23 autorského zákona) a na provozování děl ze záznamu (§ 20 autorského zákona).

Ministerstvo kultury zahájilo proti tomuto kolektivnímu správci řízení o odnětí části oprávnění k výkonu kolektivní správy (pouze pro zvukovou oblast). Následně došlo také k zahájení správního řízení pro porušování povinností při výkonu kolektivní správy tímto kolektivním správcem. Důvodem zahájení tohoto řízení byla zejména skutečnost, že OAZA požaduje dle názoru ministerstva po uživatelích děl nepřiměřeně vysoké odměny vzhledem k počtu nositelů práv, které zastupuje, resp. kterým vybrané  odměny reálně rozděluje.

V této souvislosti je však nutné uvést, že až do nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v rámci správního řízení, je oprávnění k výkonu kolektivní správy OAZA platné v plném rozsahu.

V současné době tedy můžeme doporučit, abyste s OAZA vešli v jednání o uzavření smlouvy,  po vzájemném dohodnutí smluvních podmínek.

Stejně jako ostatní kolektivní správci je také OAZA povinna při uzavírání hromadných smlouv s uživateli děl, a tedy i při stanovení výše požadovaných odměn, přihlédnout ke všem skutečnostem, které jsou stanoveny v § 100 odst. 6 a 7, a uzavírat smlouvy za přiměřených a rovných podmínek.

14. Co je to systém náhradních odměn a proč musím platit poplatky autorům za každý nenahraný nosič, přestože na něj nehodlám kopírovat autorsky chráněný obsah?

Systém tzv. náhradních odměn je upraven v § 25 autorského zákona. Tento systém je v současné době praktikován v různých modifikacích naprostou většinou států Evropské unie. Vychází ze skutečnosti, že při úrovni a dostupnosti moderních reprodukčních technologií je fakticky nemožné sledovat a kontrolovat každé jednotlivé rozmnožení (zkopírování, nahrání, stažení) autorského díla nebo jiného předmětu ochrany. Systém náhradních odměn proto umožňuje bezplatně a bez svolení nositelů práv pořizovat legálně takovéto rozmnoženiny pro osobní potřebu (tj. pro sebe, rodinné příslušníky a nejbližší přátele) s tím, že autorům a dalším nositelům práv jsou za to poskytovány tzv. náhradní odměny. Ty jsou vybírány kolektivními správci od dovozců, příp. výrobců nenahraných nosičů záznamu a přístrojů, které jsou použitelné pro uvedené rozmnožování. Vybrané odměny pak kolektivní správci rozdělují mezi příslušné nositele práv (autory, hudebníky, herce, nahrávací společnosti, filmové producenty, nakladatele). Náhradní odměny nejsou tedy daní, ale ani sankcí za pirátství s presumpcí viny, protože o žádné nezákonné pirátství v tomto případě nejde (na rozdíl např. od peer to peer sítí spojených se současnou vlastní nabídkou stažených záznamů). Z pohledu všech zainteresovaných stran představují náhradní odměny nutně jen „přibližnou spravedlnost“, která zaručuje jistou finanční kompenzaci tvůrcům a investorům do umělecké a vědecké tvorby za zaručenou možnost legálního volného rozmnožování výsledků této tvorby pro osobní potřebu všech, kteří o to budou mít zájem.

15. Novela autorského zákona č. 168/2008 Sb. opět zavedla povinnost platit autorské odměny za TV/rozhlasové přijímače na hotelových pokojích. Musím však platit autorské odměny také za období před účinností této novely, tj. za období od 23. 2. 2005 do 18. 5. 2008?

Dne 23. 2. 2005 nabyla účinnosti novela autorského zákona č. 81/2005 Sb., která zavedla výjimku z práva na provozování rozhlasového či televizního vysílání podle § 23 autorského zákona, zjednodušeně řečeno, osvobodila ubytovací zařízení od povinnosti platit kolektivním správcům odměny za rozhlasové a televizní přijímače umístěné v hotelových pokojích.

Ministerstvo kultury a vláda od počátku projednávání této novely v Parlamentu ČR upozorňovaly na rozpor této novely s mezinárodními smlouvami i s právem ES.

Jedinou institucí, která může podat závazný výklad práva a rozhodnout o nárocích nositelů práv, resp. kolektivních správců, je soud.

Rozhodnutí Soudního dvora ES ze dne 7. prosince 2006 ve věci C-306/05 SGAE v. Rafael Hoteles potvrdilo rozpor úpravy v § 23 autorského zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 81/2005 Sb. s právem ES.

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 19. února 2008 (č.j. 3 Co 34/2007-65) potvrdilo rozpor zmíněné úpravy Sb. s mezinárodním právem a přiznalo autorům a dalším nositelům práv chráněných autorským zákonem právo na odměny i za období účinnosti novely č. 81/2005 Sb.

Ministerstvo kultury v tomto okamžiku nemůže činit více, než konstatovat výše uvedené.

16. Jsem provozovatel taxislužby a ve vozidle mám umístěné rádio, které však užívám výlučně pro osobní potřebu. Jsem povinen hradit odměny kolektivnímu správci OAZA?

MK se v této souvislosti dotázalo OAZA na způsob výkonu kolektivní správy u provozovatelů taxislužby a z jejich odpovědi uvádí:

  1. V případě, že provozovatel taxi písemně sdělí OAZA, že radiový přijímač využívá pouze pro soukromou potřebu, není s takovým provozovatelem smlouva uzavřena a tato skutečnost je zaevidována do databáze OAZA.
  2. V případě, že má provozovatel taxi umístěné ve svém vozidle rádio a toto využívá výlučně jako zdroj zvukové kulisy při jízdě se zákazníky, činí sazba autorské odměny 32,-Kč/měs.
  3. Pokud provozovatel rádio využívá nejen při jízdě se zákazníky, ale také při soukromých cestách, licenční smlouva se uzavírá pouze na poměrnou část roční odměny.